V dnešní době, kdy se průmysl po celém světě snaží reagovat na stále odvážnější klimatické cíle a snižovat uhlíkové emise, se stále více pozornosti věnuje opakovaně použitelným obalům.
FEFCO spolu s dalšími čtyřmi sdruženími se podílelo na studii iniciované CEPI o potenciálním dopadu ustanovení směrnice PPWR na tržní segmenty HORECA (Belgie) a e-commerce (Německo). Ze studie vyšlo najevo, že při schválení navrhovaných přísných cílů PPWR pro obalové hospodářství budou mít do roku 2030 závažný dopad na ekologickou stopu EU, na konkurenceschopnost a že sahají daleko za samotný environmentální rámec.
Regulační požadavky na udržitelnost obalů a poptávka spotřebitelů způsobily obnovený zájem o obaly, které jsou opakovaně použitelné. Cílem tohoto rozšíření je snížení emisí skleníkových plynů a snížení počtu obalů na trhu. Pokud se ale na situaci podíváme z hlediska současného hodnotového řetězce, brání tomuto scénáři hned několik faktorů – nedostatečné přijetí, chybějící infrastruktura, bezpečnost výrobků a v neposlední řadě také náklady. Studie zkoumala dopad cílů opakovaně použitelných obalů do roku 2030 ve třech dimenzích – ekonomický dopad, dopad na životní prostředí a společenské důsledky.
Ze studie vyplynulo, že rozšíření opakovaně použitelných obalů by přineslo vyšší emise CO2 i náklady, a to především kvůli dopravě, jelikož opakovaně použitelné obaly a jejich logistika jsou založeny na fosilních zdrojích.
Jak již bylo řečeno, ve studii se analyzovaly dva různé scénáře případů, které se vztahují na cíle nařízení o obalech a obalových odpadech na dvou různých trzích – obaly pro e-commerce v Německu a obaly pro stravovací služby v Belgii. Ve studii se hodnotily náklady, celkové emise CO2 a spotřeba vody. Zvolený počet obrátek byl stanoven na 20, a to na základě minimálního počtu použití potřebného k tomu, aby se přiblížil emisím verze pro jedno použití.
Případ obalů pro e-commerce na německém trhu
Cíle PPWR navrhují, aby provozovatelé elektronického obchodu, který dodává nepotravinářské zboží, zajistili, že od 1. ledna 2030 bude 10 % tohoto zboží zabaleno v opakovaně použitelných obalech, a od 1. ledna 2040 dokonce 50 %. Za předpokladu 20 otáček na položku opakovaného použití a 90% míry recyklace jednorázových obalů by balení 10 % dodávek nepotravinářského zboží v e-commerce sektoru do opakovaně použitelných obalů namísto recyklovatelných mělo do roku 2030 za následek zvýšení dodatečných CO2 emisí o 10–40 %. Přechod na opakovaně použitelné obaly by stál o 60 až 70 milionů eur více, a pokud bereme v potaz i skutečnost, že pro obchodníky by tato změna představovala další potřebu infrastruktury, prostoru i logistické a přepravní kapacity, jednalo by se o dalších 90 milionů eur jednorázových nákladů. Představovalo by to samozřejmě ale další náklady, které v tomto příkladu nebyly zahrnuty, jako jsou například první investice do opakovaně použitelných obalů, náklady na IT, infrastrukturu či vzdělávání a také náklady na čištění těchto obalů.
Příklad obalů pro stravovací služby v Belgii
Cíle PPWR navrhují, aby koneční distributoři studených a teplých nápojů určených ke konzumaci s sebou zajistili, že od 1. ledna 2030 bude 20 % tohoto zboží poskytováno v opakovaně použitelných obalech, a od 1. ledna 2040 dokonce 40 %. V případě obalů hotových jídel a nápojů určených ke konzumaci na místě se jedná o hodnoty 20 % od roku 2030 a 40 % od 1. ledna 2040. Za předpokladu 20 otáček na položku opakovaného použití a 30% míry recyklace by v porovnání s jednorázovými obaly vedlo zavedení opakovatelně použitelných obalů v belgických stravovacích službách do roku 2030 ke zvýšení dodatečných CO2 emisí o 140 až 160 %, což by mělo velký dopad na životní prostředí, a to především z důvodu dopravy a čištění. Tyto aspekty povedou i k tomu, že alternativy opětovného použití budou ve srovnání s jednorázovými obaly dražší a tyto zvýšené náklady se nakonec přenesou i na samotného spotřebitele. Kromě vyšších nákladů a emisí by cíle opětovně použitelných obalů měly i značné společenské důsledky. Vyvstává zde otázka, zda by se v tomto případě zachovala vysoká úroveň bezpečnosti potravin, kterou jednorázové recyklovatelné obaly splňují. Naznačený model opětovně použitelných obalů by měl vliv i na spotřebitele. Ti by se museli naučit novému chování a obaly omývat a vracet do sběrných míst.
Stejně jako u příkladu na německém trhu i tady by se kromě výše zmíněných dopadů jednalo navíc o náklady spojené se začleněním opakovaně použitelných obalů do každodenní činnosti zaměstnavatelů a integrace do IT systémů každého obchodníka, dále náklady spojené se vzděláváním spotřebitelů i obchodníků v přechodu na nový model. Tyto náklady by představovaly min. dalších dodatečných 20 milionů eur. Zároveň by tyto cíle vedly ke zvýšení spotřeby vody do roku 2030 nejméně o 20 milionů litrů.
Studie vznikla s cílem rozšířit fakta týkající se opakovatelně použitelných obalů v porovnání s recyklovatelnými obaly na jedno použití. Může sloužit při rozhodování, zda je opakovaně použitelný obal lepší volbou z hlediska dopadu na životní prostředí, společnost a ekonomiku. Modely opakovaného použití obalů byly označeny jako řešení pro minimalizaci odpadu. Scénáře případů použití na trzích v Německu a Belgii však ukazují, že před realizací a rozšířením přínosů je třeba vyřešit ještě řadu problémů. Hluboké porozumění společnosti tomu, kde, kdy a jak tyto změny nabízet, bude záviset na komplexním výzkumu a rozhodování.