Pokud jde o suroviny získávané z udržitelných zdrojů, samotné obnovitelné zdroje a míru recyklace, je evropský papírenský průmysl světovým lídrem. I přesto se s papírem a udržitelností tisku stále pojí určité mýty.
Průzkum neziskové globální iniciativy Two Sides z roku 2021 odhalil, že 64 % evropských spotřebitelů se domnívá, že evropské lesy se zmenšují. Skutečnost je ale taková, že každý den rostou. Mezi lety 2005 až 2020 se evropské lesy rozrostly o 58 390 kilometrů čtverečních, což je plocha větší než Švýcarsko a představuje rozlohu větší než 1 500 fotbalových hřišť. Celkový objem evropských lesů je přibližně 28 miliard m3, ročně toto číslo roste o 612 milionů m3. Po odečtení objemu vytěžených lesů se jedná o čistý roční růst o více než 2 %.
Další zajímavá statistika, která z průzkumu vyplývá je, že 37 % evropských spotřebitelů se domnívá, že papír je nehospodárný a škodlivý pro životní prostředí. Zdrojem těchto mylných představ je často množství zavádějících informací o tomto materiálu a jeho dopadu na životní prostředí. Papír je preferovaným komunikačním médiem již 2 000 let. I v dnešním digitálním světě je stále vysoce efektivní, a pokud je vyroben, používán a likvidován efektivně, je ze své podstaty udržitelný.
1. Mýtus: Evropské lesy se zmenšují.
1. Skutečnost: Evropské lesy se každý den rozrůstají o rozlohu větší než 1 500 fotbalových hřišť.
V Evropě, kde jsou chráněny téměř všechny primární lesy, pochází papír z udržitelně obhospodařovaných lesů, kde je cyklus výsadby, pěstování a těžby pečlivě kontrolován.
Pokud jsou lesy spravovány udržitelným způsobem, hrají nepostradatelnou roli v ochraně klimatu a biologické rozmanitosti. Chrání půdu a vodní zdroje, zajišťují obživu a přispívají k blahobytu venkovských a městských komunit. Lesy pokrývají 31 % celkové světové rozlohy a obsahují většinu světové suchozemské biodiverzity, poskytují domov 80 % obojživelníků, 75 % ptáků a 68 % druhů savců. Nejčastějšími důvody způsobujícími odlesňování a závažnou degradaci lesů jsou rozsáhlá zemědělství, neudržitelná těžba dřeva, hornictví, infrastrukturní projekty a zvýšený výskyt a intenzita požárů.
Více než 80 % buničiny nakupované evropským celulózovým a papírenským průmyslem je certifikováno. Pokud jde o zpracování dřeva, více než 50 % světové těžby dřeva se používá jako palivo, 30 % se zpracovává pro jiná průmyslová odvětví a nábytek a pouze asi 13 % se používá na výrobu papíru. Naprostá většina, přes 90 % dřevěných vláken zpracovávaných evropským papírenským průmyslem, pochází z Evropy. Odhaduje se, že přibližně čtvrtina certifikátů spotřebitelského řetězce v Evropě (kolem 7 000) se týká papíru a tištěných materiálů, což dokazuje, že toto odvětví je hlavním zastáncem certifikace lesů.
2. Mýtus: Vysázené lesy mají negativní vliv na životní prostředí.
2. Skutečnost: Udržitelné lesní hospodářství zachovává biologickou rozmanitost a chrání lesy pro budoucí generace.
Lesy jsou nesmírně důležitou součástí životního prostředí. Dobře spravované udržitelné lesy poskytují společnosti řadu výhod, jako je živobytí, ekosystémové služby a biologická rozmanitost. Zároveň pomáhají řešit změnu klimatu. Udržitelné obhospodařování lesů podporuje fungování papírenského průmyslu a získávání hlavní suroviny – dřeva.
Lesy jsou jedním z nejcennějších zdrojů a jsou domovem více než poloviny světových živočichů a rostlinných druhů. Poskytují více než 86 milionů zelených pracovních míst po celém světě a mnoha dalším lidem zajišťují živobytí. Během posledních čtyř desetiletí zmírnily globální oteplování tím, že absorbovaly přibližně čtvrtinu oxidu uhličitého emitovaného lidskou činností. Evropské lesy fungují jako hlavní pohlcovač uhlíku. Mezi lety 2010 a 2020 dosáhla průměrná roční sekvestrace uhlíku v lesní biomase v evropském regionu 155 milionů tun. V EU27 + Spojeném království odpovídá sekvestrace uhlíku z lesů přibližně 10 % hrubých emisí skleníkových plynů.
Existuje řada programů, které mají zajistit udržitelnou správu lesů. Dvěma nejuznávanějšími jsou Forest Stewardship Council® (FSC®) a Program pro podporu lesní certifikace TM (PEFC TM). Oba programy mají podobné cíle: certifikaci lesů podle důvěryhodných, nezávisle ověřených standardů odpovědného hospodaření v lesích, zachování přirozeného prostředí rostlin a zvířat a respektování práv lesních pracovníků a místních komunit. Oba provozují rozsáhlá schémata spotřebitelského řetězce, která sledují dřevo a dřevní vlákna na každém kroku dodavatelského řetězce, od lesa až po koncového uživatele. Certifikováno je téměř 105 milionů hektarů, což je 52 % lesní plochy v Evropě.
3. Mýtus: Papír má negativní vliv na životní prostředí.
3. Skutečnost: Míra recyklace papíru je vysoká a jedná se o přirozeně udržitelný materiál.
Papír je založen na dřevě – přírodním a obnovitelném materiálu. Papír je jedním z nejvíce recyklovaných produktů na světě a ztělesňuje model cirkulární ekonomiky, výroby, použití, recyklace a opětovného použití.
Papírenský průmysl používá respektovaná schémata certifikace lesnictví, aby zajistil, že primární vlákna pocházejí z udržitelných zdrojů. Papír je vysoce recyklován a v Evropě je znovu použit v průměru 3,8krát. V roce 2020 bylo v Evropě shromážděno a recyklováno celkem 56 milionů tun papíru – míra recyklace 74 %. To se blíží odhadovanému praktickému maximu, které činí 78 %. U papírových obalů je míra recyklace vyšší, v Evropě se recykluje 83 % papírových a kartonových obalů. Nejvíce recyklovaným obalovým materiálem je papír, následovaný kovem (80 %), sklem (75 %) a plastem (42 %).
I když se jedná o vysoce recyklovatelný materiál, ani papír nelze recyklovat donekonečna. Vlákna jsou příliš krátká a opotřebovaná na to, aby byla užitečná při vytváření nového listu papíru, proto se musí pravidelně doplňovat o nová vlákna. Zodpovědné spotřebě papíru může pomoct například oboustranný tisk v kanceláři. Jakmile je účel papírového produktu splněn, může být umístěn do recyklačního koše a shromažďován spolu s ostatními použitými papírovými produkty z podniků a domácností.
Fakta o udržitelnosti:
- Papír je vyroben ze dřeva – přírodního obnovitelného a udržitelného zdroje.
- Papír se podílí na zdravě rostoucích lesích s nepostradatelnou rolí v ochraně klimatu a biologické rozmanitosti.
- Mezi lety 2005 a 2020 vzrostly evropské lesy o plochu o velikosti Švýcarska.
- 56 % vláken pochází z papíru určeného k recyklaci.
- V Evropě se recykluje 74 % papírových a 83 % kartonových obalů.
- Existuje řada certifikačních schémat, která zajišťují udržitelnou správu lesů.
- Většina suchozemské biodiverzity se nachází ve světových lesích.
4. Mýtus: Měl by být používán pouze recyklovaný papír.
4. Skutečnost: K udržení papírenského cyklu jsou zapotřebí panenská vlákna z udržitelně obhospodařovaných lesů.
Bez nových panenských vláken ze stromů nelze cyklus papíru udržet. Recyklovaná vlákna se po několika použitích rozkládají a papírenský průmysl potřebuje čerstvá vlákna z udržitelně obhospodařovaných lesů, aby udržoval cyklus obnovitelných zdrojů v chodu.
Evropští výrobci papíru používají jako surovinu více recyklovaných vláken. V roce 1991 papír určený k recyklaci tvořil 40 % použitého vlákna ve srovnání s 60 % primárního vlákna. V roce 2020 papír určený k recyklaci tvořil 56 % použitého vlákna ve srovnání se 44 % primárního vlákna.
Tento růst ve využívání recyklovaných vláken se v posledních letech zpomalil, protože celkové množství papíru určeného k recyklaci v Evropě dosáhl svého praktického maxima. Papír určený k recyklaci může být v některých třídách použit více než v jiných. Například novinový papír a některé druhy obalů jsou často vyrobeny ze 100 % recyklovaného vlákna. Vysoce kvalitní grafické papíry však mají nižší míru využití, kolem 13 %, stejně jako některé další speciální papíry, které nemohou obsahovat velké množství recyklovaných vláken kvůli požadavkům na výkon, bezpečnost nebo hygienu. Proces výroby papíru je také udržitelný cyklus. Recyklovaná vlákna jsou využívána co nejefektivněji, zatímco nová vlákna jsou neustále přidávána, aby se proces doplnil a udržoval. Použití primárních vláken zajišťuje pevnost, kvalitu a nepřetržitou dostupnost papírových produktů.
5. Mýtus: Výroba papíru je hlavní příčinou globálních emisí skleníkových plynů.
5. Skutečnost: Většina energie používaná při výrobě papíru je obnovitelná a uhlíková náročnost je překvapivě nízká.
Evropský celulózový a papírenský průmysl vyrábí originální bioprodukty využívající dřevo. Je také největším samostatným průmyslovým uživatelem a výrobcem obnovitelné energie v EU.
Odvětví papíru, celulózy a tisku má mezi průmyslovými producenty jednu z nejnižších produkcí skleníkových plynů, celkem představuje je 0,8 % evropských emisí. Emise uhlíku se v papírenském průmyslu od roku 1990 do roku 2019 snížily o 48 % na tunu produktu. Evropský celulózový a papírenský průmysl je také největším jediným uživatelem a výrobcem obnovitelné energie v Evropě, přičemž 62 % jeho primární spotřeby energie pochází z obnovitelných zdrojů. Mezi lety 2010 až 2018 snížil evropský papírenský průmysl svou celkovou spotřebu primární energie o 11,6 % a je nyní nižší než na začátku tohoto století. Evropský průmysl vyrábí 54,3 % své elektřiny na místě, z čehož více než 96 % pochází z vysoce účinných kogeneračních jednotek (Combined Heat and Power).
Dopad naší osobní spotřeby papíru na životní prostředí nemusí být tak vysoký, jak se zdá. V Evropě každý spotřebujeme v průměru 119 kg papíru ročně. Toto množství papíru vyprodukuje 73 kg CO218, což se rovná ujetí asi 600 kilometrů v průměrném evropském autě. Pokud používáme papír z udržitelně obhospodařovaných lesů a pravidelně ho recyklujeme, nemusíme se kvůli jeho používání cítit provinile.
6. Mýtus: Výroba papíru spotřebovává nadměrné množství vody.
6. Skutečnost: Výroba papíru je závislá na vodě, přesto se jí spotřebuje relativně malé množství.
Celulózový a papírenský průmysl závisí na vodě ze tří zdrojů. Za prvé na dešťové vodě, která je nezbytná pro růst stromů a prostřednictvím fotosyntézy přeměňuje oxid uhličitý na kyslík a celulózu – dřevní vlákninu, což je primární surovina tohoto odvětví. Dále na vodě, která se skutečně používá k výrobě buničiny a papíru, a nakonec na vhodně upravené odpadní vodě.
Protože voda je pro průmysl zásadním zdrojem, většina celulózek a papíren se nachází v blízkosti jejích bohatých zásob. Od 90. let 20. století se průměrný příjem vody na tunu papíru snížil o 47 %. Je také důležité si uvědomit, že příjem se nerovná spotřebě, většina vody se vrátí do životního prostředí. Devadesát tři procent vody používané v evropském papírenském průmyslu se po několika použitích a správném ošetření vrací do oběhu v dobré kvalitě, přičemž zbytek se buď odpaří, zůstane uvnitř produktu, nebo se váže do pevného odpadu.
7. Mýtus: Papír plýtvá vzácnými zdroji.
7. Skutečnost: Papírenský průmysl podporuje oběhové hospodářství.
Papír bez problémů zapadá do modulu cirkulární ekonomiky. Dřevěné vlákno je obnovitelný, přírodní a udržitelný zdroj. Papír se snadno sbírá a recykluje, což zajišťuje, že tato cenná vlákna budou znovu a znovu používána. Zlepšení recyklačních systémů a spolupráce v celém dodavatelském řetězci je základem úspěchu oběhového hospodářství budoucnosti.
Cirkulární ekonomika je systémový přístup k hospodářskému rozvoji navržený tak, aby byl přínosem pro podniky, společnost a životní prostředí. Na rozdíl od lineárního modelu „take-make-waste“ je cirkulární ekonomika ze své podstaty regenerativní a jejím cílem je postupně oddělit růst od spotřeby omezených zdrojů.
Papírenský průmysl je velkým zastáncem udržitelného hospodaření v lesích. Kromě výroby dřeva je evropský celulózový a papírenský průmysl samostatným uživatelem a výrobcem obnovitelné energie v Evropě. V roce 2019 pocházelo 55 % paliv používaných v celulózovém a papírenském průmyslu z biomasy; velké množství z toho jsou zbytky z procesu.
8. Mýtus: Elektronická komunikace je pro životní prostředí lepší než komunikace na papíře.
8. Skutečnost: I elektronická komunikace má dopady na životní prostředí.
„Go Paperless“, „Go Green“ a „Save Trees“ jsou běžná sdělení, kterými mnoho organizací vyzývá své zákazníky, aby přešli na elektronické transakce a komunikaci. Jsou však tyto výzvy založené na skutečnosti?
Tento druh zpráv vyvolává dojem, že elektronická komunikace je šetrnější k životnímu prostředí než komunikace na papíře. Takové prohlášení je ale velmi obtížné učinit bez zvážení životnosti jednotlivých médií. Jak již bylo několikrát uvedeno, papír je jedinečně obnovitelný a udržitelný produkt. Hlavní surovina, dřevo, se pěstuje a sklízí pečlivě kontrolovaným a udržitelným způsobem. Na druhou stranu ICT průmysl (informační a komunikační technologie) představuje 5–9 % spotřeby elektřiny, což je více než 2 % celosvětových emisí skleníkových plynů (stejně jako veškerý letecký provoz). Pokud zůstane bez kontroly, stopa ICT by se mohla do roku 2040 zvýšit na 14% podíl na celosvětových emisích.
Výzkum provedený společností Two Sides zjistil, že 60 % evropských spotřebitelů věří, že elektronická komunikace je pro životní prostředí lepší než komunikace na papíře. Firmy i jednotlivci stále více využívají „cloudové“ služby. Tato megadatová centra uchovávají téměř vše, co děláme online. Problém elektronického odpadu je také kolosální a stále roste. V roce 2019 bylo toto odvětví zodpovědné za gigantických 53,6 milionu metrických tun (Mt) elektronického odpadu po celém světě a za posledních pět let je to nárůst o alarmujících 21 %. V roce 2019 bylo k recyklaci shromážděno pouze 17,4 % celosvětového e-odpadu (42,5 % v Evropě) a recyklační aktivity nedrží krok s globálním růstem e-odpadu. Likvidace a nakládání s tímto odpadem, který není šetrný k životnímu prostředí, představuje významné riziko pro životní prostředí i lidské zdraví.
Pozor na Greenwashing
Díky výzkumu společnosti Two Sides více než 750 největších světových organizací odstranilo zavádějící prohlášení, která tvrdila, že přechod na digitální komunikaci je pro životní prostředí lepší.
9. Mýtus: Digitál je preferovaný prostředek komunikace.
9. Skutečnost: Mnoho spotřebitelů oceňuje papírovou komunikaci.
Mnoho organizací, bank, veřejných služeb, telekomunikací a vládních institucí nyní stále více přechází na online komunikaci. Pokud jejich zákazníci chtějí dostávat veškeré materiály v papírové podobě, tuto službu jim účtují.
Přechod na digitál není vždy vítaný
Společnost Two Sides chápe hodnotu a pohodlí, které přináší digitální revoluce. Věří ale, že spotřebitelé musí mít i nadále právo na papírovou komunikaci, zejména pokud se jedná o účty a výpisy, bez sankcí a dodatečných poplatků. Při přechodu na online komunikaci hrozí, že starší lidé, zdravotně postižení jedinci, obyvatelé venkova a lidé s nízkými příjmy budou odpojeni a nebudou mít k potřebným informacím přístup. Je důležité, aby firmy uznaly, že mnoho spotřebitelů dává přednost informacím na papíře. Žijeme ve světě, kde elektronická a papírová komunikace koexistují a často se doplňují. Komunikační strategie musí být nejen nákladově efektivní, ale také musí zohledňovat volbu spotřebitele.
Mezinárodní průzkum mezi 8 800 spotřebiteli zadaný společnosti Two Sides v roce 2021 zjistil, že:
- 74 % evropských spotřebitelů věří, že mají právo si vybrat, jak budou přijímat sdělení (tištěné nebo elektronické) od bankovních institucí a poskytovatelů služeb.
- 54 % souhlasí, že by jim nemělo být účtováno více za výběr papírových účtenek nebo výpisů.
- 49 % si myslí, že když je poskytovatel služeb požádá, aby přešli na elektronické vyúčtování a výpisy s tím, že je to lepší pro životní prostředí, opravdu tomu tak je.
- 47 % si uvědomuje, že když je organizace vybízí, aby přešli na digitální komunikaci, není to úplně bez papíru, protože si pravidelně tisknou některé dokumenty doma na papír.
Výzkum také zdůraznil obavy spotřebitelů z digitální komunikace:
- 55 % se obává o online bezpečnost – tedy že osobní údaje zachovávané elektronicky jsou vystavené riziku napadení nebo odcizení.
- 49 % tráví příliš mnoho času na digitálních zařízeních.
Z hlediska atraktivity a dopadu na udržitelnost nelze papír 100 % nahradit. Je tomu tak například u novin, časopisů, fotografií, letáků, dopisů i obalových krabic.
