Brusel, červen 2022 – Nyní je již vědecky potvrzeno, že volba opakovaně použitelných řešení pro obaly by měla být zvažována případ od případu, protože z hlediska ochrany životního prostředí se nemusí vždy jednat o tu nejlepší alternativu. Podle nedávno zpracované recenzované odborné studie mají opakovaně použitelné obaly větší negativní dopad na životní prostředí než recyklovatelné obaly z vlnité lepenky.
Politiky EU kladou velký důraz na roli obalů v oběhovém hospodářství a na to, aby jejich konstrukce umožňovala jejich recyklaci a/nebo opakované používání. Obaly mají určitý účel, a proto je nezbytné zohlednit jejich funkci, udržitelnost a celkový dopad na životní prostředí z hlediska jejich životního cyklu.
Evropská federace výrobců vlnitých lepenek (FEFCO) vydala tři studie vypracované nezávislou poradenskou společností Ramboll a výzkumným ústavem VTT. Studie porovnávají environmentální dopad recyklovatelných obalů z vlnité lepenky a opakovaně použitelných plastových obalů a přinášejí řadu významných zjištění. Jejich přehled je k dispozici zde na stránkách FEFCO.
Odborná studie zaměřená na srovnávací hodnocení životních cyklů (peer-reviewed comparative life-cycle assessmen) porovnává dopad obalů z vlnité lepenky a plastových přepravek na životní prostředí při přepravě produktů na průměrné vzdálenosti v rámci Evropy. Z hlavních zjištění této studie vyplývá, že:
- Obalové systémy z vlnité lepenky dosahují lepších výsledků v 10 z 15 kategorií hodnocení environmentálního dopadu, včetně vlivu na změnu klimatu a celkové spotřeby zdrojů včetně fosilních, nerostných a kovových surovin.
- Srovnávací analýza environmentální návratnosti jednotlivých řešení stanovila, že plastové přepravky by musely být použity 63krát, aby v kategorii dopadu na změnu klimatu předčily řešení z vlnité lepenky. Podle analýzy životních cyklů (LCA) jsou plastové přepravky používány v průměru 24krát, což je hluboko pod výše uvedenou hranicí a v environmentální návratnosti se tak zdaleka nerovnají lepenkovým řešením.
Analýza „hot spotů“ v logistickém řetězci odvětví e-commerce porovnává recyklovatelné obaly z vlnité lepenky s opakovaně použitelnými plastovými řešeními. Studie identifikovala 51 hot spotů neboli fází životního cyklu, které se významně podílí na celkovém dopadu obalů na životní prostředí v rámci dodavatelského řetězce. Podle federace FEFCO jsou nejzávažnější tyto tři:
- U řešení určených k opakovanému používáním je nejdůležitějším parametrem skutečný počet jejich použití, jelikož oficiální údaje EU neexistují a dostupné údaje nejsou vždy transparentní.
- Na druhém místě jsou logistické parametry (např. skladování, přepravní vzdálenosti, objem při přepravě, potřeba třídění), což naznačuje, že přepravní vzdálenosti mají zásadní vliv zejména na emise a budou i nadále ovlivňovat životní cykly výrobků.
- A za třetí se jedná o procento recyklovaného materiálu použitého k výrobě řešení, protože údajů o obsahu recyklovaného materiálu v opakovaně použitelných obalech je k dispozici jen omezené množství. Naopak je dobře známo, že obaly z vlnité lepenky obsahují v průměru 89 % recyklovaného materiálu.
Bílá kniha (white paper), kterou připravil výzkumný ústav VTT, přináší kritický pohled na recyklaci a opakované používání obalů v evropském oběhovém hospodářství. Závěry této studie, jak je shrnuje FEFCO, jsou následující:
- Koncept „funkčně optimalizovaných“ (fit for purpose) obalů by měl být ústřední součástí směrnice o obalech a obalových odpadech (Packaging and Packaging Waste Directive, PPWD) navrhované Komisí, protože přispívá k dosažení oběhového hospodářství a klimatické neutrality a zároveň snižuje množství vznikajícího odpadu.
- Jak recyklovatelné vlnité obaly, tak opakovaně použitelné obaly mohou být vhodnými řešeními v závislosti na konkrétních požadavcích na daný obal a Evropská komise by měla při navrhování právních předpisů vždy zvažovat obě varianty.
- Hierarchie nakládání s odpady by měla být upravena na základě posouzení celkového životního cyklu, protože opakovaně použitelné obaly nejsou nutně vždy tím nejudržitelnějším řešením.
- Rozšiřování systémů pro opakované používání nemusí vést k eliminaci dopadů na životní prostředí, ale k tomu, že se tyto dopady jednoduše promění nebo přesunou do jiné oblasti.
- Nelze jednoznačně a s obecnou platností rozhodnout, zda jsou lepší volbou recyklovatelná nebo opakovaně použitelná obalová řešení, protože výsledky se výrazně liší případ od případu. Z toho jasně vyplývá, že se musíme vyhnout snahám o nalezení univerzálního řešení a spíše se zaměřit na řešení funkční optimalizace obalů (fit for purpose).
- Přechod na opakovaně použitelné systémy si žádá značné počáteční investice, které dávají vzniknout novým nákladům spojeným s mytím, opravami atd. a zároveň zatěžují životní prostředí, a to vše bez záruky úspěchu.
Eleni Despotou, generální ředitelka federace FEFCO, uvedla: „Na základě dostupných údajů je třeba si uvědomit, že jednoznačné upřednostňování opakovaně použitelných obalů před recyklovatelnými řešeními je přístup založený na předsudcích a nikoli faktech. Legislativní návrhy musí zajistit, aby veškeré obaly uvedené na evropský trh byly funkčně optimalizované, šetrné k životnímu prostředí, plnily svou zamýšlenou funkci a neprodukovaly zbytečně mnoho odpadu, což je také hlavním cílem tvůrců politik.“
Dobře fungující oběhové hospodářství vyžaduje efektivní a k životnímu prostředí šetrný systém oběhu materiálů, v němž mají své místo jak obaly opakovaně použitelné, tak obaly recyklovatelné. Nejdříve je však třeba důkladně porozumět jejich dopadům. Politiky proto musí podporovat vývoj a používání udržitelných obalových řešení, která skutečně pomáhají předcházet vzniku odpadu. Náležitým používáním analýz životního cyklu lze zabránit vzniku nezamýšlených důsledků pro naše životní prostředí a klima a zároveň zajistit, že podniky budou moci inovovat a plnit své závazky.
