Nová analýza životního cyklu obalů vyzdvihuje přínosy lepenkových obalů pro životní prostředí ve srovnání s alternativami z materiálů na bázi fosilních surovin.

Zpráva „Životní cyklus kartónových obalů: srovnání uhlíkové stopy lepenkových obalů s alternativními řešeními“, která byla publikována v červnu 2021, podrobně popisuje ekologické vlastnosti lepenkových obalů v rámci celého jejich životního cyklu „od kolébky do hrobu“ v oblasti balení mražených potravin, hotových jídel, rychlého občerstvení a drobného elektra ve srovnání s jinými běžně používanými obalovými materiály, jako jsou sáčky z vícevrstvé fólie, PP a PET traye a blistrové obaly z PVC.

Studie, kterou pro společnost Pro Carton vypracovalo oddělení bioekonomiky švédského výzkumného institutu RISE (Research Institutes of Sweden) a kterou odborně posoudila společnost Intertek, poskytuje přehled o relativní uhlíkové stopě obalů v různých spotřebitelských odvětvích spolu s podrobným vysvětlením faktorů, které za těmito srovnávacími výsledky stojí.

Srovnání RISE „od kolébky do hrobu“ zaručuje, že je zohledněn celý životní cyklus obalu – od jeho výroby (nebo pěstování v případě dřeva používaného při výrobě lepenky) až po zpracování a likvidaci. Studie uvádí jak fosilní emise skleníkových plynů, tak biogenní emise skleníkových plynů a jejich odstraňování.

Fosilní emise skleníkových plynů pocházejí z neobnovitelných zdrojů, jako jsou fosilní paliva, zatímco biogenní emise vznikají při spalování biopaliv a rozkladu bioproduktů. Biogenní pohlcování označuje absorpci CO2 z atmosféry prostřednictvím fotosyntézy v průběhu růstu biomasy.

Tony Hitchin, generální ředitel společnosti Pro Carton, k tomu uvedl: „Při výpočtu celkové uhlíkové stopy se sice berou v úvahu všechny aspekty životního cyklu obalů na bázi rostlinných vláken, ale chtěli jsme také zjistit, jaké budou výsledky, když se vezmou v úvahu pouze emise fosilních skleníkových plynů, a v tomto směru obstály lepenkové obaly na výbornou.“

Výzkum porovnal uhlíkovou stopu celého životního cyklu obalového řešení „od kolébky do hrobu“. Neomezil se tedy pouze na prosté porovnávání uhlíkové stopy materiálů na tunu.  Hitchin dodal: „Je známo, že uhlíková stopa na tunu materiálu je u lepenek mnohem nižší než u polymerů bez ohledu na to, zda se podíváme pouze na fosilní emise, nebo vezmeme v úvahu i biogenní emise a jejich odstraňování.  Chtěli jsme také porovnat výrobky v přepočtu na jednotku, protože lepenkové obaly nemusí vážit stejně jako obaly z materiálů na bázi fosilních paliv. Navíc dopady zpracování a konce životnosti budou u každého z řešení jiné. Proto jsme v této studii porovnali konkrétní obalová řešení pro podobné výrobky tak, že jsme zanalyzovali jejich životní cykly „od kolébky do hrobu.“Poté pokračoval: „Hodnoty uvedené v této tabulce jasně ukazují, že lepenkové obaly dosahují lepších výsledků než obaly z alternativních materiálů, pokud jde o dopad na životní prostředí přepočtený na 1 000 kusů obalů. Lepenka jednoznačně nabízí ochrannou, pohodlnou a pro zákazníky přívětivou alternativu ve srovnání s konvenčními obaly z materiálů na bázi fosilních paliv. Z jiných průzkumů víme, že spotřebitelé dávají v drtivé většině přednost lepenkovým obalům před plastovými. V naší nedávné studii, které se zúčastnilo 7 000 spotřebitelů, upřednostnili respondenti karton/lepenku před ostatními materiály v poměru 8:1. Tato zpráva tak představuje další argument hovořící ve prospěch přechodu na lepenkové obaly.“